Jistá umírněnost

Zklidnění a úleva
Nastal podzim a s ním přišla doba depresí a chmurných myšlenek.Snad se ani nedivím,že je to období,kdy se zvyšuje počet sebevražd.Letos to padlo i na mne.Je to i tím,že je to víc než týden,kdy jsme pochovaly babičku(mojí tchýni).Až na pohřbu,kdy se lidé zastaví a naslouchají tomu,že odešel jeden z nás,pochopíme,jak je vše ralativní.Včera tu ještě byla a dnes je pryč....
Rychle však pochopíte,jak jeden lidský jedinec je důležity,jak je nepostradatelný v obyčejném dni a čase.
Chybí,není tu a vše je naruby....
Smrt patří k životu,je naší součástí a nebylo by fér psát o tom,jak o ní hodně víme.Něco skončilo a něco začalo.Mému synkovi jsem to vysvětlila tak,že sice babička odešla,ale že se hned v porodnici narodilo miminko,které ji nahradí.Že je to koloběh ,který nezastavíme.
Dost bylo smutku,přejme všem zesnulým klid.A nám ještě živím,hodně sil,zdraví,lásky a štěstí.

17.10.2013 16:41:26 | Autor: Horalka | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< na úvod
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se